Jednoho dne, jsem zase spadla do tunelu, který tísnil mou přítomnost a já se cítím stlačená něčím, co nedokážu pojmenovat. Snad hřích? Chtíč? Špatná voba? Nevím. Poslouchám Rytmus-Príbeh. Vybavují se mi vzpomínky a uvědomuji si, co pro mě ten člověk znamenal. Jen tak to nezmizí...Nezmizí jen tak něco, ....ach jo, nevím jak to popsat. Láska. Když jednou miluješ, tak nejde to prostě zrušit. Nejde